Pro ty, kteří nečetli předchozí, doporučuji začít zde.
Skotsko (díl první)
Skotsko (díl druhý)
Skotsko (díl třetí)
Noc u jezera „Loch Torridon“, byla velmi hlučná. Silný vítr a déšť si z našeho stanu vytvořil, dokonalý hudební nástroj, ne však lahodící našemu uchu. I přes velkou únavu s předchozích dnů mi tato melodie dělala velký problém, aspoň na pár hodin usnout. Dlouhou chvíli jsem trávil přemýšlením, co přinese další ráno. Díky informacím o zdejším počasí mi ani nevadilo, že tolik prší. Nakonec stejné podmínky jsme zažili hned po přistání a nočním přejezdu na první místo naší cesty, kde do východu slunce bylo tak hnusně, že bych ani, bez kompasu nevěděl, odkud by mělo vyjít. A jak to nakonec dobře dopadlo.
Loch Torridon
Čtvrtý den.
Na vysněný východ slunce se vstávat nemuselo. Zamračená obloha a déšť nás nechal polehávat o něco déle. Od válení jsme tu ale nebyli, takže i přes nepřízeň počasí, lezu ze spacáku, abych konečně mohl pohlédnout na jezero Loch Torridon. Stejně můj první pohled byl na oblohu, už asi nemoc fotografa. V 10:00h byla obloha zalitá v šedé barvě a hory, které lemují pobřeží se ztrácely v mlze, takže pohled nebyl zas tak zajímavý. Využíváme nepříznivých podmínek a káva s něčím na zub, která vždy probíhala až po ranním focení, dostala dnes přednost. A byla to dobrá volba. Po vydatné snídani a posilňující kávě se v dáli nad jezerem začala protrhávat obloha a vypadalo to, že by nám opět mohlo přát štěstí. Původně jsem měl představu, fotografovat hory lemující pobřeží s odrazem ve vodní hladině. Silný vítr, který v tu dobu panoval, silně narušil mé plány. Okamžitě balíme zbytek věcí a přejíždíme na místo, odkud se dalo vyběhnout na vyvýšenou planinu, kde je krásný výhled na jezero doplněné horským masivem Beinn Alligin. I přesto, že se vrcholek hory skovával v mracích, slunce nasvítilo zbytek scény a my si mohli užívat báječné atmosféry. Po nabažení a nafocení této scenérie, vyrážíme na další jezero Loch Maree.
Loch Torridon
Loch Torridon
Loch Torridon
Loch Maree
Vzdálenost mezi jezery je necelých 20 mil, která klikatou silnicí trvá kolem 40minut. Během tohoto krátkého přejezdu je opravdu na co koukat a ty nejzajímavější místa mi dlouho zůstanou v paměti. V období naší návštěvy (listopad) je den celkem krátký a slunce se nevyhouplo příliš vysoko. Dá se tedy celkem dobře za slunečného počasí fotografovat až do 12h (pořád to má slušnou barvu). Mraky, které se neustále honily po obloze, občas slunci dovolily nahlédnout, co nás zrovna zajímá. Pokud bylo něco na obzoru, hned jsme toho využili. Po příjezdu k jezeru vás hned zaujme hora „Slioch“, která se tak jako „Beinn Alligin“,sápe od břehu jezera k oblakům. Musím říci, že to pro mě byly opravdu úžasné pohledy. Abychom mohli tuto scénu fotografovat od břehu jezera, bylo zapotřebí překonat asi 200 m dlouhé rašeliniště. Teď už moc dobře vím, že vyrazit do Skotska za truristikou, kvalitní a hlavně nepromokavá obuv je tím nejzákladnějším vybavením. Tím nechci tvrdit, že bych ho neměl, ale nechci domýšlet, kdybych zrovna tuto část vybavení podcenil. Skotské rašeliniště jsou nasáté vodou jako houba a co krok, to nohy po kotníky ve vodě. Je to velmi náročné chození, ale TY POHLEDY VÁM ZA TO STOJÍ !!!!! Na chvilkové vykouknutí sluníčka z podmraků, jsme si museli hodinu počkat. Myslím, že to nikomu nevadilo, protože bylo pořád na co koukat a zbýval čas nasávat zdejší atmosféru.
Loch Maree "Slioch"
Loch Maree
Pár zajímavých míst
Při fotografování Skotské krajiny a přejezdech na další zajímavá místa čas velmi rychle běží a proto bylo zapotřebí začít přemýšlet, kde složíme na další noc hlavu. Ještě z domova jsem si zamiloval jeden snímek, kde přes pláž u městečka Mellon Udrigle se vlévá říčka přímo do moře. Díky přibývajícímu času na hodinkách a tomu, že se k pláži musí zajet trochu mimo naší trasu, bylo jasné, že místo k rozložení stanů budeme hledat právě v této oblasti. Cestou se nachází ještě jeden úžasný pohled na pláž Gruinard, kterou jsme nemohli vynechat. Počasí sice nebylo podle mých představ, ale i tak jsem za tu podívanou vděčný. Celkový pohled na Gruinard je zakončen pohořím, které je díky vřesům a lišejníkům, tvořících ostrůvky, velice zajimavý.
Dorážíme na místo plánovaného noclehu, do setmění zbývá asi hodina. Hned vyrážíme na pláž obhlídnout situaci. I přes vydatné mrholení, pořizujeme pár snímků a ještě vyčkáváme, zda zapadající slunce neprotrhne alespoň trošičku oblohu, ale marně. Hned za prvním valem od moře s pomocí čelovky vyklízíme bobky od ovcí a na krásně zelené louce stavíme stany. Po posilňující večeři doplněnou lahvinkou, dobré skotské whisky, zalézáme do spacáků a usínáme jako miminka. Díky náročnému dni a myšlence co nás čeká další den, to šlo velmi rychle.
Gruinard
Mellon Udrigle
Další fotografie ze Skotska naleznete: zde
Pokračování příště.
S pozdravem Evžen Takač
